čtení na dlouhou chvíli 26. kapitola
Sklepl listy dohromady a podíval se na hodinky. Bylo skoro osm.
Sešel dolů po schodech a zdvořile zaklepal na dveře sekretariátu.
„Dobrý den, milostivá, je tu už šéf?“
„Není, velevážený,“ usmála se paní Boženka, „je na Magistrátě.“
„Tak mu tohle, prosím, dejte, až přijde. Ať si s tím udělá, co mu libo. Já si teď jdu proklepnout jednu hernu na Masaryčce a pak si ještě zajedu vyjasnit pár věcí v Chrlicích ohledně toho ukrajinského auta.“
Měl štěstí. Podařilo se mu zaparkovat na rohu naproti nádraží. K herně to bylo pár kroků.
Zastavil se ve vchodu a chvíli si zvykal na přítmí v místnosti, kde blikaly dvě opuštěné řady hracích automatů. Jediné světlo svítilo vzadu nad pultem, za kterým otráveně seděl mladík s vyholenou hlavou a listoval jakýmsi časopisem. Máša jej ohodnotil na lumpa čtvrté hodnostní třídy.
Lump zvedl hlavu, podíval se na Mášu a zavřel časopis.
„Co chcete?“
„Vy mě znáte?“
„Polda se pozná na sto honů.“
„No prima,“ zašklebil se Máša. „Tak to ani nemusím pátrat, ve které kapse mám placku.“
„Tak co chcete?,“ pokrčil barman rameny.
„Pana Koudelku.“
„To sem já! Co má bejt?“
„Vy jste ten, co v jeho tržbě v bance našli tu falešnou tisícovku.“
„Našli, no!“
„A vy si nepamatujete, kdo vám ji podstrčil.“
„Ne. To už sem řek těm, co tu byli před váma. Na fízlárně sem kvůli tomu seděl celý dopoledne.“
„Já jsem to četl. Pěkně jste to tam všecko napovídal. Halda zákazníků, frmol, kafe vařit, kasu hlídat, mašiny štelovat, kdo si pak má ty ksichty pamatovat.“
Máša se vyhoupl na barovou stoličku a poklepal ukazováčkem na pult.
„Jenže to je bejvávalo, fešáku. Teď je to jinak. Teď už nejde o falešný peníze, teď už jde o dvě vraždy. A ani se nebudu muset moc namáhat, abych tě do toho namontoval jako spolupachatele… Tak přestaň s řečmi o zástupech zákazníků,“ a Máša ukázal palcem přes rameno na prázdný lokál, „a dej se do zpěvu.“
Barman si přejel dlaní po vyholené hlavě.
„Mně na žádný mordy neutočíte. Já vůbec nevím, o co by mělo jít. Ňákej chlápek mi podšoupl falešný prachy. Fertik. To je všecko.“
„Poslyš. Mně to nebaví. Koukám, že tu nemáš špatnej ďolík, Ale ty si nepamatuješ kdo ti co dal, ty si nepamatuješ kdy to bylo, ty nevíš jak vypadal a navíc si myslíš, že jsem taky blbec. Takže buď řekneš co víš, nebo zavolej šéfovi, ať si to sem přijde zavřít, já ti nechám dát klepeta a dám tě odvézt k nám. A jestli tě vůbec pustíme, tak s tebou šéf vyrazí dveře. Kdo si zadává s policajty, ten v těchhle kruzích není moc oblíbenej. Konec srandy, frajere!“
„Já ho neznám, ale je to polda. A když vám dá tisícovku policajt, tak vás ani nenapadne si na ni svítit. Aspoň mě to nenapadlo, asi sem vůl. Každej ví, že poldům se nemá věřit!“
„Bacha na ústa, fešáku! On ti sem přišel v uniformě a zasalutoval!?“
„Ne. Ale já ho poznal, protože jsem jednou čekal na Kachláku na červenou a von jel vokolo v autě. Všim sem si ho, protože to byla taková ta barva, jakou má Porsche. Ale Porsche to nebylo. A von byl v uniformě. Hubenej, blonďák, s knírkem.“
Máša klepal prsty na pult a nedůvěřivě si barmana prohlížel.
„Nekecám! Vám bych to taky neshodil. Jenže s nějakým mordem nechci mít nic společnýho! Teda jestli jste nekecal vy!,“ dodal podezřívavě.
„No, tak poslouchej, fešáku: Já ti to budu věřit, protože to vypadá, že tentokrát nelžeš. A výjimečně udělám dobrej skutek. Tentokrát z toho vylezeš bez maléru. O té původní falešné výpovědi se nebude mluvit.“
Máša si položil lokty na pult a vyklepal na něj jakousi melodii pěti prsty:
„Tady končí sranda a je ti snad jasný, že se to musí zaprotokolovat.
Takže, až ti skončí šichta, půjdeš na kriminálku a řekneš, že chceš mluvit s panem poručíkem Skřivánkem. A sdělíš mu, že chceš učinit výpověď ohledně těch falešných peněz. A do protokolu uvedeš, žes posledně uvedl, že toho chlapa sice opravdu neznáš, ale minulý týden ve středu k večeru jsi jej viděl na křižovatce v červeném autě a v uniformě. Já to panu poručíkovi řeknu, aby o tobě věděl. Jasný?“
Barman chvíli přemýšlel. „Minulej tejden ve středu jsem měl odpolední šichtu. To by muselo bejt v úterý.“
„Dobře. Tak v úterý. V kolik tady končíš?“
„Už jsem měl bejt pryč. Ale ta holka, co se spolu střídáme, ta volala, že jí ujel vlak.“
„Takže jak přijde, tak tam pudeš! Poručík Skřivánek, pamatuj si to.“
Koudelka, hlavu trochu skloněnou na stranu, stále na Mášu nedůvěřivě hleděl.
„A proč jako…Takhle…,“ nevěděl, jak se vyjádřit.
Máša seskočil se stoličky a bez pozdravu vykročil ke dveřím.
„Třebas ti dojde, že některejm fízlům se věřit dá,“ řekl přes rameno.
„Občas,“ dodal pro sebe. „Třeba se nám někdy budeš hodit.“
Sedl do auta, zavolal Skřivánkovi a vyrazil na gáblík do Chrlic.
Petr Pazderka
Pánbůh a já - jak na tom vlastně jsem?
Jsem pokřtěný katolík. Hned po narození mne rodiče dali pokřtít. Protože byli také katolíci a v církvi je to rituální zvyk.
Petr Pazderka
Když Amíci osvobodili Plzeň
Všichni v těchto dnech začínají vzpomínat, jak Amíci osvobodili Plzeň. A tak jsem si taky zavzpomínal, co si z těch dní vlastně vůbec pamatuju. V Plzni jsme totiž tenkrát bydleli. Mimochodem, v zajímavém bytě. V jednom pavilonu dnes Fakultní nemocnice na Borech. Nad námi byla pitevna a pod námi márnice.
Petr Pazderka
Tak už zase jsou na tapetě registrační pokladny.
Tak už zase máme staré předvolební téma. Registrační pokladny.Levičáci jsou pro, pan ministr Kalousek proti. Prý jsou k ničemu a na kontroly by bylo potřeba dalších 500 úředníků.
Petr Pazderka
Časy se měěníííííí....!
Časy se mění, zpívá se ve známé písni. Nečas zmizel z obrazovek i z Blesku, Schwarzenberg už není ministrem zahraničí a Karolina Peake je taky ze scény.
Petr Pazderka
Tak teď už se to určitě s opravou dálnice pohne kupředu!
Televize nás informovala, že na devíti kilometrech opravované dálnice u Velké Bíteše se pohybovalo slovy pět pracovníků té firmy, která má úsek na starosti. Reportéři měli kliku. Já jsem už zažil, že tam nebyl vůbec nikdo. Následně nás pan ministr dopravy seznámil s tím, jakým způsobem s liknavou firmou zatočí: Nainstalují se kamery, které budou dění na dálnici sledovat. Hezky česky – budeme si moct na internetu kdykoli zkontrolovat, jestli se těch pět chlapíků opírá o lopatu řádně – s ohledem na bezpečnost práce. Pokud ovšem ty kamery někdo čile neukradne
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Co v EU prosadili čeští europoslanci? Nabíječky i Erasmus, připomínají se
Premium V Bruselu a Štrasburku proběhlo v týdnu velké loučení. Ve stávajícím složení se totiž europoslanci...
Děti na Haiti cestou do školy překračují mrtvoly. Misie z USA líčí praktiky gangů
Premium Od spolupracovnice MF DNES v USA Co mi vyprávěli po telefonu známí z Haiti, k nimž tam jezdím: školy a obchody se řídí podle toho,...
Zastřelili ho, pomočili a pověsili. Jak vznikla fotka mrtvého Mussoliniho
Seriál Doufal, že uteče a i s milenkou dožije v bezpečí. To by se však víc než dvě dekády nesměl chlubit...
Hamás zveřejnil video Američana a Izraelce unesených v říjnu loňského roku
Palestinské hnutí Hamás v sobotu zveřejnilo video zachycující dva z rukojmích, které uneslo při...
RECEPČNÍ
Quality Hotel Brno Exhibition Centre
Jihomoravský kraj
nabízený plat:
30 550 - 30 550 Kč
- Počet článků 105
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 944x