Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Čtení na dlouhou chvíli 32.kapitola

Pan Hanáček opravdu na dveře ceduli „přijdu hned“ přilepil. Posadili jej dozadu do vozu a ani ne za půl hodiny seděli v Kloboukách na služebně ve vypůjčené kanceláři, u vypůjčeného psacího stroje. Máša vytáhl z kapsy prázdné formuláře a podal je Skřivánkovi. „Pan poručík to teď všecko sepíše, abyste to mohl podepsat. A my si zatím popovídáme.“ Skřivánek si sedl k psacímu stroji a Máša si hostinského odvedl ke konferenčnímu stolku v rohu místnosti. Přitáhl si popelník a promnul v prstech cigaretu. Hamáček vytáhl krabičku Spart a oběma připálil.

„Máte docela zajímavou hospodu.  To všecko tam, to určitě stálo balík, ne?“

„Něco jsme měli, na zbytek jsem vzal úvěr.“

„A teď máte problém se splácením.“

„Jak jste na to přišel?“

„No, protože problémy se splácením mají dneska skoro všichni. Kdybyste je vy neměl, nekouřil byste to pašovaný svinstvo z Ukrajiny.“

Hanáček si povzdechl. „To s tou hospodou byl můj nápad. Myslel jsem si, že s tím western stylem budu mít pořád plnou hospodu. A nevyšlo to. Přes týden to není nic moc. Aspoň ty diskotéky v pátek a v sobotu a k tomu pár plesů mě drží, abych se neutopil. Naštěstí tchán má vinohrad, meruňky a broskve, takže když je zle, je kam jít. Jenže manželka vypyskuje, že vyhazuju její peníze.“

Máša změnil tón.

„Takže jste se rozhodl pomoci si sám!“

„Jak to myslíte?“

„No! Nejen, že jste tomu Kužmovi dal jen tisícovku, místo obvyklých dvou. Ale vy jste mu dokonce podstrčil falešnou tisícovku. Jednu z těch, co jste nakoupil od tohohle pána,“ a Máša položil před Hanáčka na stůl fotografii Čurdy v autě, s prostřelenou hlavou a kousky mozku rozstříknutými na skle. „Ten je teď po smrti. A my chceme jeho vraha!“

Máša doufal, že tahle formulace hospodským otřese, ale vůbec neočekával, že ten se tak totálně zhroutí.

Roztřásl se jako by náhle dostal zimnici; odstrčil fotografii, vytřeštěnýma očima hleděl na Mášu a blekotal: „Já jsem ho nezabil! Já jsem ho vůbec neznal, viděl jednou v životě. Já jsem ho nezabil, věřte mi to, nezabil, nezabil!!!“ Sevřel si oběma rukama hlavu, položil ji na stůl a plačtivě opakoval „nezabil, nezabil, nezabil!“

Skřivánek přestal psát a překvapeně jej přes rameno pozoroval. Pak začal znova bušit do stroje.

Máša pochopil, pod jakým tlakem tenhle člověk zřejmě už dlouho žije. Ale bezohledně využil situace a pokračoval: „Kolik jste těch padělků koupil?“

„Deset.“ „Za kolik?“ „Za pět tisíc.“ „Kde jste je vzal?“ „Měli přivézt zboží. Tak jsem měl v trezoru.“ „A kde je těch ostatních devět bankovek? Komu jste je podstrčil? Potřebuju jména!“

Hanáček přestal vzlykat. Narovnal se, vytřel si klouby obou rukou oči a se svěšenými rameny se zády opřel do křesla. Zhluboka se několikrát nadechl. Máša k němu mlčky pošoupl cigarety a Hanáček unaveně řekl: „Já jsem je spálil. V umyvadle. Hned jak ti dva,“ hlavou ukázal na Skřivánka, „jak ti dva odešli.“

Zapálil si cigaretu, znovu se podíval Mášovi do očí a tiše zopakoval: „Ale já jsem ho opravdu nezabil, věřte mi to!“

„Já vám to věřím, pana Hanáčku. Já jsem přece vůbec neřekl, že bych vás z toho podezíral. Jen jsem řekl, že chceme jeho vraha!“

Vstal a šel do vedlejší kanceláře. „Strážmistře, dejte mi, prosím vás, sklenici vody! A kdybyste tu měli trochu kafe, potřeboval bych tři šálky.“

Postavil vodu  před Hanáčka a přešel ke Skřivánkovi. Pozorně si přečetl obě strany prvního listu a podal jej Hanáčkovi. „Až se uklidníte, tak si to přečtěte, jestli jsme to napsali správně, ano?“ A šel číst Skřivánkovi přes rameno.

Když si Hanáček postupně přečetl  druhý, třetí a čtvrtý list, posadil se Máša opět proti němu a podal mu tužku. „Jestli je to všecko správně, a jestli k tomu nechcete nic dodat, tak nám to tady dole laskavě podepište. Každou stránku, prosím.“

Hanáček s občasným vzdychnutím podepsal. Pak položil tužku a zeptal se: „Co se mnou teď uděláte?“

Máša papíry složil a strčil je do kapsy.

„Napřed do vás nalijeme kafe, abychom vás postavili na nohy. A pak vás odvezeme nazpět k hospodě, jak jsme slíbili. A já být vámi, tak bych pak šel domů, dal bych si lomcováka slivovice, vlezl bych do postele a spal bych až do božího rána.“

Strážmistr z vedlejší kanceláře nakoukl do dveří. „Máte tam to kafe, ale já nemám tác, abych to sem všecko dones´.“

Skřivánek mu pomohl.

„A až se vyspíte,“ pokračoval Máša, „tak byste si měl promluvit s tchánem a s manželkou, zavřít hospodu a pracovat třeba u tchána ve vinohradě. Vždyť vy už jste, člověče, jenom uzlíček nervů!“

„Ale co se mnou bude dál? Zavřou mě?“

„To snad ne. V kriminálech moc volných kavalců nezbývá. A musíme si je šetřit pro větší čísla, než jste vy. Už jste tam někdy byl?“

„Ne.“

„No tak bych odhadoval, že prolezete jako pes pod vratama, s podmínkou. Ale to víte, falešné peníze se berou pěkně přísně. A erár si na vás možná taky zgustne. Daňový únik a  tak.“

 Hanáček chvíli mlčky míchal kávu a pak se najednou rozpovídal; sypal to ze sebe tak rychle, že mu bylo občas obtížně rozumět.

Jak nevěděl, co dál. Jak v sobě už měl tři slivovice, když ten chlap přišel do lokálu. A jak se dali do řeči, a jak si nakonec těch deset tisíc koupil, protože se mu to jevilo jako dobrej kšeft.

A vykládal o strachu, který prožíval, když druhý den vystřízlivěl. Jak se nemohl odhodlat ty peníze ani udat, ani zničit, až se nakonec rozhodl, že to přece jen zkusí. A dal si tisícovku do šrajtofle, až někdo cizí bude po vejplatách platit velkou bankovkou, že mu ji šoupne. A jak ji pak strčil tomu Ivanovi. A ty ostatní spálil, takže to všecko bylo stejně na hovno. A pak dvěma doušky vypil kávu a lžičkou vyjedl lógr, jak to lidi na venkově dělávají.

„Berte to jako poučení pro příště,“ řekl Skřivánek a vstal jako první.

Máša poděkoval strážmistrovi za vlídné přijetí a položil na stůl stokorunu. „Do společné kasy za to kafe. Jo, zapomněl jsem otevřít okno. Trochu jsme to tam zahulili.“

Strážmistr mávl rukou. „Starej kouří viržinka. To je teda smrad!“

 

 

„Ty jsi fakt lišák,“ podíval se Skřivánek na Mášu za volantem. „Kde ses dozvěděl o těch deseti bankovkách, že mu je prodal Čurda? A nikomu´s o tom ani nešpitl! A přitom někde v předpisech stojí, že zatajovat kolegům informace se nesmí.“

„Já jsem to přece vůbec nevěděl. Že to byl Čurda, to jsem střelil jen tak od boku; kdo jiný by to jinak mohl být? Ale to, jak se sesypal tak najednou, s tím mě docela vylekal.“

„On sice s tou jeho figurou vypadá jako drsňák, ale tu dušičku vevnitř asi moc drsnou nemá. Já si myslím, že celou dobu myslel jenom na ty bankovky, co řekne,  co zatluče, a tys na něj najednou vyjel s obviněním z vraždy!“

„No dovol!!! Já jsem ho přece neobvinil!“

„Ne. Ale naformuloval´s to tak, aby si to myslel.“

„Nemůžeš mi klást za vinu to, co on si vymyslel!“

„Já ti to za vinu nekladu. Já to beru jako názorný příklad toho, cos mi řekl cestou tam. O tom zlým a hodným.“

„Takže ses něco přiučil.“

V Brně se Máša u nádraží podíval na hodinky. „Vlastně už máme padla! Kde chceš vyhodit, Pavle?“

„Tady u nádraží to bude prima, díky.“

Máša zastavil u pošty a počkal, až Skřivánek přejde před autem na nástupiště. Pak popojel ke Grandhotelu, otočil do protisměru a jel domů.

Autor: Petr Pazderka | středa 5.6.2013 0:12 | karma článku: 7,54 | přečteno: 162x
  • Další články autora

Petr Pazderka

Pánbůh a já - jak na tom vlastně jsem?

Jsem pokřtěný katolík. Hned po narození mne rodiče dali pokřtít. Protože byli také katolíci a v církvi je to rituální zvyk.

22.4.2015 v 19:01 | Karma: 14,11 | Přečteno: 401x | Diskuse| Ostatní

Petr Pazderka

Když Amíci osvobodili Plzeň

Všichni v těchto dnech začínají vzpomínat, jak Amíci osvobodili Plzeň. A tak jsem si taky zavzpomínal, co si z těch dní vlastně vůbec pamatuju. V Plzni jsme totiž tenkrát bydleli. Mimochodem, v zajímavém bytě. V jednom pavilonu dnes Fakultní nemocnice na Borech. Nad námi byla pitevna a pod námi márnice.

27.4.2014 v 17:17 | Karma: 20,52 | Přečteno: 1027x | Diskuse| Ostatní

Petr Pazderka

Tak už zase jsou na tapetě registrační pokladny.

Tak už zase máme staré předvolební téma. Registrační pokladny.Levičáci jsou pro, pan ministr Kalousek proti. Prý jsou k ničemu a na kontroly by bylo potřeba dalších 500 úředníků.

10.9.2013 v 17:51 | Karma: 14,69 | Přečteno: 615x | Diskuse| Ostatní

Petr Pazderka

Časy se měěníííííí....!

Časy se mění, zpívá se ve známé písni. Nečas zmizel z obrazovek i z Blesku, Schwarzenberg už není ministrem zahraničí a Karolina Peake je taky ze scény.

1.9.2013 v 14:28 | Karma: 25,61 | Přečteno: 755x | Diskuse| Ostatní

Petr Pazderka

Tak teď už se to určitě s opravou dálnice pohne kupředu!

Televize nás informovala, že na devíti kilometrech opravované dálnice u Velké Bíteše se pohybovalo slovy pět pracovníků té firmy, která má úsek na starosti. Reportéři měli kliku. Já jsem už zažil, že tam nebyl vůbec nikdo. Následně nás pan ministr dopravy seznámil s tím, jakým způsobem s liknavou firmou zatočí: Nainstalují se kamery, které budou dění na dálnici sledovat. Hezky česky – budeme si moct na internetu kdykoli zkontrolovat, jestli se těch pět chlapíků opírá o lopatu řádně – s ohledem na bezpečnost práce. Pokud ovšem ty kamery někdo čile neukradne

24.7.2013 v 22:33 | Karma: 20,97 | Přečteno: 804x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování

21. dubna 2024  16:37

Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce

19. dubna 2024  15:44

Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...

Podvodník prodával falešné vstupenky na koncerty i sport, naletělo mu 500 lidí

26. dubna 2024  12:50

Falešné vstupenky na kulturní a sportovní akce nabízel na internetu muž z Uherskohradišťska, který...

V kontejneru vzplála stará elektrobaterie, patrně kvůli technické závadě

26. dubna 2024  12:45

Zřejmě závada na staré elektrobaterii způsobila páteční požár kontejneru na skladování...

NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí

26. dubna 2024  12:04

Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...

Emisní povolenky, jak jsou nastaveny, zadupou náš průmysl do země, řekl Bžoch

26. dubna 2024  5:42,  aktualizováno 

Tématu Green Dealu a jeho možné revize, se věnovali kandidáti pro volby do Evropského parlamentu v...

  • Počet článků 105
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 944x
Kdo jsem? Dnes už vlastně "nýmand". Dědek nad hrobem, který se i přesto ještě stále zajímá o život kolem sebe. O všecko, počínaje politikou a konče fotografováním.

Seznam rubrik