Jak jsem chtěl vyhodit Vokna z vokna.

Předem upozorňuji, že o počítačích toho vím pramálo. Odborník by řekl nic. Ale od té doby, co mi vysvětlili, že počítač umí víc, než jen počítat, což jsem se, vzhledem k názvu, mylně domníval, už jsem několik počítačů měl. A naučil jsem se je uživatelsky obsluhovat (doufám, že to je ten správný odborný výraz). Naučil jsem se počítač nejen spustit – tím knoflíkem vpředu,  ale i vypnout – to je jednodušší, to se vytáhne ten  kabel ze zásuvky. A taky jsem se naučil něco na něm napsat aby to v něm zůstalo zapsané a umím si přečíst poštu v e-mailu, jakmile se mi podaří najít heslo. A ještě si na počítači upravuji fotky K tomu účelu mi odborníci namontovali zvláštní programy. Pro jistotu mám tři.

Takže můj vztah k počítačům je v podstatě kladný. Teda byl. Dokud jsem neměl na obrazovce fotku, kterou jsem se už dvě hodiny marně pokoušel vylepšit. Ta fotka najednou zmizela a místo ní se objevil nápis „Instalují se důležité aktualizace, čekejte! Probíhá aktualizace 1 ze 3. Nevypínejte počítač!“  Když se mi to stalo poprvé, chytil jsem telefon a okamžitě jsem ten krám reklamoval. Vysvětlili mi, že za to nemůže počítač, že počítač je blbec, jen tak chytrý, jako ten, kdo s ním pracuje.  Za to co se stalo může jakýsi operační program. „Chcete ze mne dělat blbce?!", povídám. "Znám moje práva spotřebitele! Tak mi koukejte, čerchmanti, vyměnit ten operační program!“. Vysvětlili mi, že v programu byla chyba, jako spotřebitel mám nárok na bezplatnou opravu a ta byla právě, v průběhu té zprávy na obrazovce, v počítači provedena. Což se odborně nazývá záplata.

Tak jsem se uklidnil. Koneckonců, kdo z nás občas neudělá chybu? Sám můžu vyprávět.

Jenže za týden se to opakovalo. To jsem měl rozepsaný článek. A po pár dnech zas! A pak už těch záplat začalo být na můj vkus trochu moc. Naštěstí počítač vypustil duši a v tom novějším, který mi prodali, už byl úplně nový program. „Nesrovnatelně lepší“, řekli mi.

CHE! Stejný zmetek, jako ten předchozí model. Zas tam někde, co já vím kde,  měli děr jak v ementálském sýru a lepili je záplatami, stejně jako před tím.

Když jsem si koupil třetí počítač a všecko to začalo nanovo, rozhodl jsem se, že ze mne blbce nikdo dělat nebude a začal jsem si shánět informace, abych se dopátral, jak to všecko je.

A ejhle!

Tyhle šmejdy programy, včetně záplat, vyrábí nějaká americká firma Microsoft! Údajně největší na světě. A tomu dokonce i věřím! S tou jejich obchodní strategií to není žádný kumšt!

Když si koupím například varnou konvici a díky vadě mi vyhoří byt, mám nárok na výměnu výrobku za stejný, bezchybný. Žádné flikování. Pěkně nový výrobek mi dejte! A bezvadný! A na to celé mám jako spotřebitel nárok tříkrát! A když vyhořím počtvrté, musí mi bez cavyků vrátit peníze!

Ale Microsoft? U těch  to nefunguje. Oni vám ten děravý program nemůžou za bezchybný vyměnit, protože žádný nemají!!! Oni prostě prodávají šmejd a pak jej za vaše peníze flikujou!  A nakonec, když už vám do počítače namontovali tolik záplat, že jim to tam v Americe je samotným trapné, vydají nový model. Místo XL jde z fabriky  model Vista. A vsaďte se, že v tom programu mají namontované všecky ty záplaty, co u toho předchozího modelu cpali do vašeho počítače. Takže ten nový model je ve skutečnosti jenom jedna obrovská záplata toho předchozího. Takže by ji snad měli rozdávat zadarmo!

Ale nenechte se vysmát! Je to nový program; tak si jej laskavě kupte! Je stejně děravý, jako byl ten každý předchozí, ale na záplatách už se intenzivně pracuje a budete je dostávat automaticky a zdarma!

Taková je, z mého pohledu poučeného laika, drsná skutečnost pozlátka zbavená!

paní Idu Rozovou, coby nejvyšší ochránkyni spotřebitele, to zřejmě vůbec nezajímá. Testuje žehličky,koloběžky, ale z Mikrosoftu má strach jak čert z kříže! A o Evropské unii darmo mluvit.

Nevím jak kdo, ale já, za moji osobu, prohlašuju – a poslouchejte mě dobře, pane Mikrosoft!:

JEŠTĚ JEDNOU JEDINKRÁT mi spadnou, nebo se mi na obrazovce objeví to restaurační hlášení, a ty vaše Vokna poletí z vokna i s počítačem!

A já seberu pětadvacet tisíc a koupím si Apple. Protože, všude to machři píšou, Apple makají čtyřiadvacet hodin denně!!!

(Teda, teď jsem to trochu přehnal! Kdybych řekl mé ženě, že si koupím nový počítač, tak jako bych ji slyšel: „To můžeme místo vindousů vyhodit z okna rovnou těch pětadvacet tisíc! Na ty tvoje pitomosti ti ty vindousy bohatě stačí! I kdyby ti spadly pětkrát denně!!!)