Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Čtení na dlouhou chvíli 17.kapitola

Když se vrátil, vládla v obou kancelářích napjatá nálada. Sojka se mračil a přemýšlel za svým stolem, Špaček si v duchu znovu probíral všecko, co zatím věděli a nervózně si k tomu bubnoval prsty na okno, Čížek ryl tentokrát tužkou do bloku jedním tahem labutě.

Máša si sedl na volnou židli u Skřivánkova stolu a podíval se na hodinky.

„Za chvíli by tu mohli být zpátky z Hodonína.“ Ticho v místnosti rušilo jen Špačkovo bubnování. Znělo jako pohřební pochod.

„A byl to Čokl!“ bouchl najednou Sojka do stolu. Nikdo mu neodporoval a tak se Sojka mlčky mračil dál.

Pak mu v kapse zazvonil telefon. „Slyším,“ houkl.

Poslouchal a tvář se mu rozjasňovala. „Ne, nekecá. Pusťte ho!“

 „Představte si, pánové, že Pavel s Otou právě sbalili Čokla na Lidické. Prej jim na křižovatce vběhl rovnou do auta. Mysleli si, že nám utek´!“

Oběma kancelářemi se rozlehl hurónský řev a napětí zmizelo jako kouzelným proutkem. Špaček s rukama nad hlavou předváděl indiánský taneček a křičel, aby přehlušil řehot ostatních: „Já jsem zapomněl odvolat to pátrání. Doufám, že toho hajzla seberou ještě aspoň pětkrát, než dojede domů!“

Do Sojky vjel nový život: „Tak je odvolej a vyžádej na něj sledovačku. Hned! Na čtyřiadvacet hodin a na furt. Ten blbec musí litovat, že z toho kriminálu vůbec lezl ven!“

 „Špačku, pojď se mnou!,“ řekl Máša tvrdě, otočil se a vyšel ze dveří. Přivolal výtah a vůbec se nepodíval, jestli jej Špaček následuje.

Vyjeli mlčky nahoru a Máša odemkl dveře své kanceláře. Nechal Špačka vejít a dveře za sebou zavřel.

„Sedni si,“ ukázal na židli vedle stolu a sám se postavil k oknu, podíval se do ulice, otočil se zpět a opřel se oběma rukama o parapet.

„Co to bylo s tím Čoklem?“ Otázka zněla jak pomazaná medem.

Špaček si natáhl nohy před sebe, překřížil je v lýtkách a vrazil si ruce do kapes.

„Co by bylo? Naštval mě! Hajzl! “ Zarputile se díval na špičky svých bot.

„Víš v čem je tvůj problém? V tom, že si myslíš, že když jsi policajt, tak jsi něco jako Pánbůh. Takovejch jako ty jsem už zažil hodně. A většina z nich se dožila toho, že najednou byli hovno v trávě. Díky té bohorovnosti.“

Špaček se chystal něco říct, ale pak si to rozmyslel. Jen zarazil ruce hlouběji do kapes.

„Právě na takové je tady služební řád. A všelijaké zákony. V jednom z nich se píše, že ti kdokoliv smí věšet na nos cokoliv. Kdybys byl soudce a měl Čokla ve šraňkách pod přísahou, to by bylo jiný kafe. Protože tam platí zase jiné zákony. Ale ty jsi obyčejnej policajt. Kterej navíc zřejmě na zákony kašle. A k tomu jsi ještě tak blbej, že mlátíš občana, který je pozván k podání vysvětlení. A navrch před svědky. Takže z toho může být disciplinárka jako hrom. A kdyby se toho chytly noviny, tak nazdar kašpar!“

„Byl tam jenom Čížek. A ten mě neshodí.“

„Kde žiješ? Ty si myslíš, že jsme tady vybraný spolek slušně vychovanejch a vysoce morálních strážců pořádku? Kdyby ti páni slíbili postup, nebo ti trochu přišlápli kuří oko, ty bys Čížka klidně shodil, ani bys okem nemrk´, že jo?! Tak kde bereš tu jistotu, že by se Čížek případně zachoval jinak?“

„Koukám, že ty bys mě případně klidně shodil taky, ne?!“ vyjel Špaček vztekle.

Máša vyklepl z krabičky cigaretu, zapálil si a krabičku hodil na stůl. Zamyšleně se na Špačka podíval, zakroutil nad tou blbostí hlavou  a klidně řekl: „Asi jo, máš pravdu. Kdybych u toho byl a kdyby se mne na to oprávněná osoba zeptala, tak ano. Ale z jiného důvodu, než ti ostatní možní.“

Pomalu přešel ke Špačkovi a posadil se vedle něj na roh stolu.

„Protože já si ještě pořád myslím, že být policajtem je vysoce zodpovědné povolání. Být policajt, to je o morálce. Když policajt nemá morálku, není o nic lepší, než ti lumpi tam venku. A ti lumpi to velice rychle pochopili. Proto taky si dneska na policajta otvírá hubu každý, kdo ji má. Pánaboha se přestali bát už dávno a teď už se nebojí ani policajtů. Protože ví, že mezi policajty je stejná pakáž, jako oni sami. Že jeden se dá koupit za tisícovku, jiný za balík, ale koupit se dají oba.

A když náhodou narazí na někoho, kdo se koupit nedá, tak s ním zametou, nebo ho rovnou smažou. Nebo se o to aspoň pokusí.

A teď zpátky k tomu, nač ses ptal: Jo, klidně bych tě potopil. Protože jsem pevně přesvědčen o tom, že lidi, kteří se chovají jako ty a kašlou na zákony, nemají u tohohle spolku co dělat. Dneska se vykašleš na předpis, že nemáš nikoho mlátit, zejtra se vykašleš na to, že nemáš brát úplatky!“

Špaček vztekle vstal ze židle a stál teď pár centimetrů od Máši, který jej o hlavu převyšoval.

„Tak já ti taky něco řeknu, ty svatej spravedlivej,“ syčel vztekle Mášovi do obličeje. „Každej v tomhle státě na zákony sere. Jedinej zákon, kterej platí, je zákon džungle. Mně hrozíš za jednu facku disciplinárkou, protože je na to zákon, a ti venku na veškeré zákony kašlou! My za pár pětek nastavujeme krky, každej drban si do nás může bouchnout a ty tady vykládáš o morálce!“

Jako by ze Špačka najednou všechen ten nahromaděný vztek vyprchal. Napjaté svaly povolily a Špaček se znovu posadil.

„Podívej se, kolik si nahrabali všichni ti panáci nahoře! Berou ze všech stran všema deseti. Kde tam máš tu tvou morálku?  A policajt, kterej od šmejda vezme pětikilo, ten aby se klepal strachy, že to praskne!“

Špaček se podíval nahoru na Mášu, který ještě stále stál tam, kde doposud a pak unaveně řekl: „Já jsem ještě nikdy od nikoho nic nevzal. Protože mi doposud nikdo nic nenabídl. Ale už jsem mockrát přemýšlel o tom, co bych udělal, kdyby k tomu došlo.“

Máša típl zbytek cigarety v popelníku a opřel se rukou o stůl.

„Tak o tom popřemejšlej ještě jednou. A když se rozhodneš že budeš brát, tak napiš výpověď.“

Špaček se zvedl a už klidně, potichu, řekl: „Mluvil bys taky tak, kdybys neměl ty prachy co máš?! Kdybys počítal peníze od výplaty k výplatě jako my všichni? Všichni víme, jak po tobě panáci nahoře jdou! Kde bys byl, kdybys ty peníze neměl, he?“

Máša suše řekl: „Ale já je mám!“

Na tenhle argument nenašel Špaček odpověď. Vyšel na chodbu a zavřel za sebou dveře.

 

 Skřivánek a Patera se vrátili z Hodonína a teď spolu s  Čechem seděli v Mášově podkrovní kanceláři.

Slunko hřálo a otevřeným oknem prohřívalo chladnou kancelář. Už čtrnáct dní se v budově  netopilo.

„Ta pumpařka právě neměla službu, museli jsme za ní zajet domů. Je si na sto procent jistá, že ten Martin Sýkora u ní nikdy u pumpy nebyl. Tamten vypadal úplně jinak. Především nejméně o deset let mladší, a nenosil brýle. A byl blonďák ostříhaný nakrátko, zatímco tenhle má delší vlasy, byl hubený a tenhle má naducanou papulu,“ poklepal Patera prstem na fotografii na stole.

„Ale auto mu podle evidence patří,“ řekl Čech. „Takže je buď někomu půjčil, respektive prodal a nepřepsal, nebo je někde nechal stát a někdo si je vypůjčil.“

„Možná,“ řekl Skřivánek. „Když má teď mercedesa, tak se asi o žigulíka už moc starat nebude.“

„Je pátek,“ řekl Čech, „tak my si zajedem do Prahy, aspoň se taky jednou ukážem rodinám,  a v pondělí si za panem Sýkorou zajdeme.“

„Co můžeme udělat jiného? Bez toho chlapa z žigulíka se dál zřejmě nepohneme. My si tady zatím zařídíme sledování těch ruských kamionů. Pan ředitel Vodička sice říkal, že sezóna s kulatinou skončila, ale bude teď obchodovat s řezivem, takže pašování snad bude fungovat dál.“

„Pokud se pantáti na Ukrajině neleknou.“

„Čeho by se lekali? To vyšetřování kolem bouračky je přece při smrťáku normální. A bankovky taky určitě došly kam patří. A o tajné schránce nikde nepadlo ani slovo.“ Máša se podíval na hodinky: „Když vás dva hodím na nádraží, tak možná stihnete rychlík na Prahu. Ale to byste se už nesměli stavovat v hotelu.“

„Kartáček na zuby a holení tam na nás můžou do pondělka počkat,“ řekl Čech a všichni vstali.

Opřen lokty o parapet okna se Skřivánek díval na ulici, dokud ti tři nenastoupili do auta, stojícího na protějším chodníku. Objevila se Čechova ruka a připlácla na střechu maják.

Ten se rozblikal, Máša zatroubil a jeho auto se vecpalo do mezery v proudu vozidel, která vznikla, když řidič jakéhosi nového Forda zděšeně zabrzdil. Za ním po celé ulici začaly kvílet brzdy a všichni troubili o sto šest.

„Právě tě asi tak sto lidí poslalo do prdele“, komentoval Mášův manévr  Patera

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Petr Pazderka | neděle 19.5.2013 23:45 | karma článku: 5,65 | přečteno: 163x
  • Další články autora

Petr Pazderka

Pánbůh a já - jak na tom vlastně jsem?

Jsem pokřtěný katolík. Hned po narození mne rodiče dali pokřtít. Protože byli také katolíci a v církvi je to rituální zvyk.

22.4.2015 v 19:01 | Karma: 14,11 | Přečteno: 401x | Diskuse| Ostatní

Petr Pazderka

Když Amíci osvobodili Plzeň

Všichni v těchto dnech začínají vzpomínat, jak Amíci osvobodili Plzeň. A tak jsem si taky zavzpomínal, co si z těch dní vlastně vůbec pamatuju. V Plzni jsme totiž tenkrát bydleli. Mimochodem, v zajímavém bytě. V jednom pavilonu dnes Fakultní nemocnice na Borech. Nad námi byla pitevna a pod námi márnice.

27.4.2014 v 17:17 | Karma: 20,52 | Přečteno: 1027x | Diskuse| Ostatní

Petr Pazderka

Tak už zase jsou na tapetě registrační pokladny.

Tak už zase máme staré předvolební téma. Registrační pokladny.Levičáci jsou pro, pan ministr Kalousek proti. Prý jsou k ničemu a na kontroly by bylo potřeba dalších 500 úředníků.

10.9.2013 v 17:51 | Karma: 14,69 | Přečteno: 615x | Diskuse| Ostatní

Petr Pazderka

Časy se měěníííííí....!

Časy se mění, zpívá se ve známé písni. Nečas zmizel z obrazovek i z Blesku, Schwarzenberg už není ministrem zahraničí a Karolina Peake je taky ze scény.

1.9.2013 v 14:28 | Karma: 25,61 | Přečteno: 755x | Diskuse| Ostatní

Petr Pazderka

Tak teď už se to určitě s opravou dálnice pohne kupředu!

Televize nás informovala, že na devíti kilometrech opravované dálnice u Velké Bíteše se pohybovalo slovy pět pracovníků té firmy, která má úsek na starosti. Reportéři měli kliku. Já jsem už zažil, že tam nebyl vůbec nikdo. Následně nás pan ministr dopravy seznámil s tím, jakým způsobem s liknavou firmou zatočí: Nainstalují se kamery, které budou dění na dálnici sledovat. Hezky česky – budeme si moct na internetu kdykoli zkontrolovat, jestli se těch pět chlapíků opírá o lopatu řádně – s ohledem na bezpečnost práce. Pokud ovšem ty kamery někdo čile neukradne

24.7.2013 v 22:33 | Karma: 20,97 | Přečteno: 804x | Diskuse| Ostatní
  • Nejčtenější

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média

6. května 2024  12:35

Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...

S babičkou nepřežila nehodu ani vnučka. Její orgány zachránily tři jiné děti

6. května 2024  12:02,  aktualizováno  13:46

Nehoda z Čáslavic na Třebíčsku si vyžádala druhou oběť. Auto tam minulý čtvrtek zatím z...

Aktivisté žádají konec pedagožky Univerzity Karlovy a přednášky o „genocidě v Gaze“

6. května 2024  12:46,  aktualizováno  7.5 9:13

Karlova univerzita by měla přehodnotit zaměstnávání osob jako je doktorka Irena Kalhousová, uvádí...

Ukrajina evakuovala čtyři tisíce lidí z Charkovské oblasti, hlásí dva mrtvé

12. května 2024,  aktualizováno  17:49

Sledujeme online Z pohraničních částí ukrajinské Charkovské oblasti, která čelí ruské ofenzivě, úřady evakuovaly...

Po narůstajícím počtu úmrtí na kolejích dochází k mírnému poklesu, míní inspekce

12. května 2024  17:43

V posledních dnech se stále častěji objevují zprávy o srážce na kolejích. Došlo například k...

V Belgorodu se zhroutil obytný dům, podle úřadů po ukrajinském útoku

12. května 2024  11:48,  aktualizováno  17:35

Sledujeme online V ruském Belgorodu se částečně zhroutila vícepodlažní obytná panelová budova. Úřady nejprve...

Hráči Pokémon Go ničí mapy. V honbě za vzácným druhem si vymýšlejí pláže

12. května 2024  17:14

V populární hře Pokémon Go je možné lovit i plážového Pokémona jménem Wiglett. Jak název Pokémona...

  • Počet článků 105
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 944x
Kdo jsem? Dnes už vlastně "nýmand". Dědek nad hrobem, který se i přesto ještě stále zajímá o život kolem sebe. O všecko, počínaje politikou a konče fotografováním.

Seznam rubrik